Bez češtiny se v Praze práce najít dá — ale ne všude a ne stejným postupem, jaký fungoval doma. Tenhle text shrnuje, kde anglicky mluvící pozice skutečně jsou, proč se většina životopisů nedostane k člověku a co s tím jde udělat.
První věc, kterou je dobré si přiznat: „práce bez češtiny“ není rovnoměrně rozprostřená po trhu. Existují obory, kde je angličtina běžný pracovní jazyk a čeština se nikdy neřeší, a obory, kde se bez ní neobejdete ani na juniorní pozici. Když tenhle rozdíl ignorujete, rozešlete padesát životopisů a nedostanete nic — ne kvůli kvalifikaci, ale proto, že jste je poslali do špatné poloviny trhu.
| Reálná šance | Spíš ne |
|---|---|
| IT a vývoj software | Státní správa a veřejný sektor |
| Sdílená podniková centra (SSC/BPO) | Zdravotnictví a sociální služby |
| Zákaznická podpora pro zahraniční trhy | Školství mimo mezinárodní školy |
| Cestovní ruch a pohostinství | Obchod cílený na české zákazníky |
| Mezinárodní firmy s angličtinou jako firemním jazykem | Pozice s každodenním kontaktem s českými úřady |
Praha má díky sdíleným centrům nadprůměrné množství pozic, kde se mluví anglicky, německy nebo francouzsky a čeština není podmínkou. Je to specifikum tohoto města — v menších českých městech je situace výrazně těsnější.
Praktický důsledek: než začnete rozesílat, projděte si deset inzerátů z oboru, který vás zajímá, a podívejte se, kolik z nich uvádí češtinu jako požadavek. Když je to většina, nemáte problém s životopisem — máte problém s výběrem oboru.
Tohle je nejčastější a zároveň nejméně pochopená část celého procesu. Když se hlásíte do větší firmy, váš životopis nejde přímo náborářce do ruky. Nejdřív projde systémem pro sledování uchazečů — anglicky applicant tracking system, zkráceně ATS. Ten CV strojově přečte, vytáhne z něj údaje a porovná je s inzerátem.
Znamená to dvě věci. Za prvé, na formátu záleží víc, než by mělo. Za druhé, ne kvůli designu, ale kvůli čitelnosti.
Čeho se naopak vyvarujte: vkládání klíčových slov bílým písmem nebo do patičky. Dnešní systémy to poznají a je to důvod k vyřazení. Navíc se to snadno pozná i při otevření dokumentu.
Základ je stejný jako jinde, ale několik zvyklostí se liší od toho, na co jste možná zvyklí z anglosaského prostředí.
Na českém trhu je běžná a nikoho nepřekvapí — na rozdíl od Británie nebo USA, kde se od ní ustoupilo kvůli riziku předsudků. Povinná ale není a na průchod automatickým filtrem nemá vliv. Když se hlásíte do mezinárodní firmy, raději ji vynechte.
Jedna strana u juniorních pozic, dvě u seniornějších. Tři strany si může dovolit akademický nebo výzkumný životopis, jinde působí jako neschopnost vybrat podstatné.
Pište ve stejném jazyce, v jakém je inzerát. Je to nejjednodušší signál, že pozici rozumíte. Anglický inzerát znamená anglické CV — překládat ho do češtiny nedává smysl.
Rodné číslo, rodinný stav ani přesnou adresu uvádět nemusíte. Stačí město a kontakt. Zaměstnavatel je pro výběrové řízení nepotřebuje a vy nemáte důvod je rozesílat.
Tři až čtyři řádky, které řeknou, kdo jste, co umíte a co hledáte. Je to nejčtenější místo celého dokumentu a zároveň to, co nejvíc lidí odbyde obecnými frázemi. „Zodpovědný týmový hráč“ nesděluje nic. „Datový analytik se šesti lety v e-commerce, zaměřený na reporting pro obchodní týmy“ ano.
Ne vždy. Pokud ho inzerát nežádá a hlásíte se do velké firmy s automatizovaným výběrem, často ho nikdo neotevře. Naopak má smysl ve třech situacích:
Když už ho píšete, nepřepisujte v něm životopis. Vyberte jednu konkrétní věc, kterou jste udělali, a ukažte, proč je relevantní právě pro tuhle pozici. Jeden odstavec s obsahem je lepší než celá strana zdvořilostí.
Většina lidí hledá na jednom nebo dvou portálech a tím si zúží trh víc, než tuší. Stejná pozice bývá inzerovaná na několika místech, ale spousta jich je jen na jednom — a čím dřív se k ní dostanete, tím lépe.
Když si vyberete deset až patnáct firem, ve kterých byste chtěli pracovat, a budete sledovat přímo jejich kariérní stránky, dostanete se k pozicím dřív než většina ostatních uchazečů.
Ano, ale ne ve všech oborech — viz tabulka na začátku. V IT, sdílených centrech, podpoře pro zahraniční trhy a cestovním ruchu je to běžné. V oborech s kontaktem s českými zákazníky nebo úřady prakticky ne.
Na samotné nastoupení do práce ne, na dlouhodobý postup ano. Řada lidí zjistí po roce nebo dvou, že strop kariéry v anglicky mluvící bublině je nižší, než čekali. Nemusíte umět dokonale — i základní úroveň mění, jak vás okolí vnímá.
Nejčastěji proto, že se životopis nedostane k člověku. Buď propadl automatickým filtrem kvůli formátu, nebo v něm chybí slova, podle kterých se pozice porovnává. Druhá častá příčina je posílat všude stejné CV — jeden obecný životopis nemůže dobře sedět na patnáct různých inzerátů.
Víc, než většina lidí čeká, a to i s dobrým životopisem. Důležitější než počet je ale poměr: deset přihlášek upravených podle inzerátu obvykle přinese víc pozvánek než padesát rozeslaných naslepo.
Direxa prohledá české i mezinárodní zdroje najednou včetně firemních ATS, a ke každé pozici napíše životopis a motivační dopis upravený přesně na ni — bez vymýšlení věcí, které jste nedělali. Vy si to přečtete, upravíte a odešlete sami. Nic neodejde bez vašeho kliknutí.
V předběžném přístupu zdarma, rozhraní i dokumenty v devíti jazycích.
Vyzkoušet Direxu →